Nebo aspoň do Boston
Pizzerie
Pamatujete si, jak jsem psal, že se mi stýskalo po umývání
blivajzů z talířů? Ne? Zvláštní. Já taky ne. Každopádně mému vnitřnímu
masochistickému já asi ano a vzhledem k těžké situaci na trhu práce v prosinci
si člověk nemůže moc vybírat. A tak jsem se vrátil zpět ke svému původnímu nejstaršímu
řemeslu Dishwashingu. Ale pozor! Jsou tady změny! Zdá se, že kolektiv bude
daleko lepší, než u Caesara a také budu mít lepší směny. Navíc to vypadá, že se
budu moct i normálně domluvit v případě potřeby volna. Celkově tam na mě
působila velmi uvolněná atmosféra. Za největší klad pak ale považuji extrémní
blízkost, (teď se podržte!) jen deset minut pěšky od baráku. No aspoň něco. Co
je ale špatné, pohoršil jsem si o dolar a jejich dýšková politika se mi vůbec
nelíbí. Nastupuji až ve čtvrtek, takže zatím vůbec nevím, do čeho lezu. Teda
vím, že do Bostonu, ale to je tak nějak vše. Tudíž uvidíme. Do té doby, nádobí
zdar!
 |
| Mé nové pracoviště |
Ps. Já vím. Tohle
zakončení článku už jsem nenapsal tak dlouho, ale najednou je opět velmi příhodné. Nedalo se odolat ;)
Žádné komentáře:
Okomentovat