Máme tu září a s ním i nástup školáčků do škol. A co já O_o ? Příběh o tom, jak už jsem měl téměř hotové celé magisterské studium ve Zlíně na UTB, všechny zkoušky, “zápočty“, rozepsanou diplomku a kvůli jednomu s prominutím ****** u kterého mi ten úplně poslední zápočet nevyšel kvůli matematické chybě, kterou jsem si dokonce i sám během písemky našel, jen mi nezbylo dostatek času na to opravit jeden táhlý souvislý příklad a s ním spojený finální výsledek, zná většina mých známých. Tak blízko titulu Ing. a přitom tak daleko. Tehdy jsem si řekl, že už na to prdím, že ten titul je stejně jen pro mé ego a že to nemá smysl. Naštval jsem se, užil si poslední prázdniny a odjel do Kanady, kde vzniknul i tento blog, jehož původní název zněl Calgarské příběhy. Příběh to byl smutný, plný emocí, neštěstí, lásky a vášně, natočili podle něj dva hollywoodské filmy a pět Oscarů bylo na světě. Blablabla pád, realita.
Já se však vrátil zpátky, našel si práci v jedné Hradišťské společnosti a po té, co mě tolik lidí právě tam začalo oslovovat příšerným pane bakaláři, začala ve mně hlodat myšlenka, že takhle to přece nemůžu nechat. To, že mi na titulu nezáleží, byla jen má výmluva. Omluva toho, že jsem to tehdy vzdal a hned nenavázal jinde. Pak, jednoho krásného odpoledne, moje mamka uviděla reklamu na jednu školu v Praze, která umožňovala zvládnout magisterský titul v rámci jednoho roku, za předpokladu, že předměty, které jste měli na magisterském, korespondují s těmi jejich. Oni je buď uznají, neuznají, nebo Vás pošlou na přezkoušení. Zjistil jsem tedy, jestli tam mají obor podniková ekonomika a po té, co jsem se dozvěděl, že ano, rozhodnutí padlo velmi rychle. V podstatě do půl minuty. A to už jsem měl na příští rok jiné plány plné dobrodružství a cestování. No tak je zase o rok odložím. Už podruhé.
Po večerech strávených čtením sylabů, které předměty by se daly uznat (přece jen jsem měl opravdu hotové téměř všechny až na ten jeden) jsem měl seznam, který jsem odevzdal, a dál už to bylo v rukou budoucí školy. No nebudu Vás napínat, protože výsledek už je jasný z názvu. Takže jsem tam. Neuznali mi jen dva předměty a u těch jsem to tak nějak čekal. V říjnu nastupuji na obor Řízení podniku se zaměřením na Obchod a marketing. Samozřejmě bylo potřeba udělat víc věcí, než jen vše z pohodlí domova, ale o tom se zmíním až v konkrétních článcích zaměřených hlavně na prázdninové výlety.
Budoucnost je tedy nejistá. Jisté je jen to, že bude dost těžké chodit do práce a o víkendech do školy, která je navíc cca 300 km daleko, ale to bych to nebyl já, aby to nebylo komplikované. Držte mi tedy pěsti!
Žádné komentáře:
Okomentovat