Uf, je toho moc!
Tak a je to tady. Tento víkend nastala konečně pro Uherské Hradiště jedna z nejočekávanějších událostí tohoto roku a těmi jsou Slavnosti vína a dny otevřených památek. A že se toho dělo. Jedinou vadou na dokonalosti bylo trochu uplakané počasí. Ale ani tak nám to nezabránilo si je pořádně užít.
Sobota – Setkání a popíjení burčáku i vína
Domluvený jsem byl s kamarádem Martinem a to na neurčito. Ráno mi pak napsal, že dřív jak v jednu stejně nestíhá, jenže holt prezentace se udělat musí. Jak čas ubíhal i on náš sraz neustále odsouval, až jej přesunul až na hodinu třetí, což už jsem mu pravil, že se sejdeme raději ve městě, protože jsem stejně musel ještě vyzvednout na autobusáku Andromache s Trenz. O půl třetí jsem tedy vyšel, procházel uličkami našeho krásného městečka a už v tu chvíli nasával atmosféru slavností. Lidé se bavili, lidé popíjeli, odění v krojích všeho si užívali a v pozadí cimbálová muzika hrála. Já dorazil až na autobusové nádraží a čekal. Bus měl zpoždění, ale odpuštěno mu bylo, neb byl zdarma a i z vesniček, jakými jsou třeba Pašovice, projížděl a prostý lid nabíral. A tak se sem i Andro, kterou už jsem přes rok neviděl a Trenz (naposledy o prázdninách v Jíčíně) dostaly. Nejdříve jsme přemýšleli, co jako první uděláme. Ony kolotoče po cestě spatřily, a že bychom tedy mohli zajít právě tam, navrhly. Zašli jsme a jejich návrh naplnili. Jako děti vyblbli se, ale že sranda na autodromu byla, to říct musí se.
 |
| Cimbálovka kam se podíváš :) |
Do parku potom zašli jsme a burčáku pet láhev koupili. Byl dobrý. Postupně upíjeli jsme, a protože se čas chýlil skoro ke čtvrté, ozval jsem se Martinovi, co se s ním stalo. Prý už se chystá, a že před kostelem za čtvrt hodiny sejít se máme. Tak se na cestu tedy dáme. Tam také potkali jsme ho. Náš burčák popíjeli celou dobu a po stáncích a náměstích se procházeli. I kostel Zvěstování Panny Marie, či starou radnici navštívili jsme, když zrovna pršelo. Později potom na kafé zašli jsme a vykládali o všem možném i nemožném. Hudba, seriály, herci, knihy, v cizí řeči jsme i hovořili, to vše tak hezky stihli a potom už holkám zase autobus pryč jel, tak jsme si i pospíšili zpět na autobusák. Jsem moc rád, že jsem je mohl obě znovu vidět. Děkuji za hezké odpoledne :)
 |
| Jeden z nápisů ve věznici |
Když holky odjely, já s Martinem jsme burčák dopili, zkusili pozvat Davea, ale ten odmítl, že prý už něco lepšího má. Potom později stěžoval si mně, že celý večír proseděl doma. No jo, my ho zvali, ale holt vykašlal se na nás. Zašli jsme na Korunu a program tamější „Countryový večír“ chvíli sledovali. Kapela Telegraf dobře hrála a co mě nejvíc překvapilo, jak se lidé bavili a tancovali, že všichni ten krok znali a vypadali, jako by to celé secvičené měli! Neuvěřitelné. Později na Slováckou Búdu vyrazili jsme, a chvíli hudbu Gabrielovců poslouchali. Následovalo nevyhnutelné. Vinohradská ulička a její sklépky už nás z dáli zvaly a my neodolali. Celou ji prošli, víno popíjeli a v jednom ze sklépků nakonec skončili. Tam opět skvělá hudba, cimbál zněl, šohajové verbuňk tančili a děvčice nahlas zpívaly. A zase ten nacvičený tanec všichni znali. Bydlím já vůbec tady, že tyhle věci vlastně neznám? Pár známých tam potkali, a i když jsem chtěl brzy skončit, stejně jsem to protáhl. Jenže profesionální jsem chtěl být a brzy ráno vstávat, neb přednášku lidem o našem městě jsem měl dávat. A tak po půlnoci domů došel jsem, abych se na neděli dobře vyspal.
Neděle - Provázení
Inu tento den začal podivně. Nejenom, že nervní jsem byl po celé ráno, ale navíc celou noc ve svých snech jsem lidi neustále provázel. Potom, když jsem se náhodně probudil v 7:24, moc jsem nepochopil, proč se mi budík neozval, když noc před tím jsem ho nastavoval a to na 7:20. Bukvice jedna nezapípala. Já se však vzbudil a rychle se chystal. V 9 totiž má první prohlídka, na kterou jsem Vás zval i zde na blogu započala. Na poslední chvíli rozhodnul jsem se, že megafon, který jsem na tuto akci zakoupený měl, nevyužiji a místo něj použiji zařízení připravené městem. Udělal jsem dobře, protože to zařízení jejich bylo přece jen profesionálnější. A díky paní Kaškové, která tam hlídala, jsem se i uklidnil. Nasadil jsem tedy sluchátka, mikrofon, reproduktor a ze schodů nové radnice jsem sestoupil. Prohlídka a slovy paní Šáchové: „křest ohněm“, započali.
 |
| Interiér kostela Zvěstování Panny Marie |
Přece jen jednalo se o první skutečnou velkou akci, kterou jsem provázel a část trasy, po které jsme šli, byla pro mě úplně nová. Bohužel, některé pasáže jsem neodvykládal úplně ideálně, dle mých představ, což mě štvalo a i když se to lidem docela líbilo, mně osobně ne. Naučené jsem to měl, to ano, ale nebyl jsem dostatečně profesionální, jak bych si představoval. Jako příklad zde uvedu rozdělení textu o kostelu Zvěstování panny Marie a Františkánského kláštera, což dle mého prostě znělo useknutě a tohle konkrétně jsem měl říct jednoznačně dohromady. Proto jsem se rychle poučil ze svých chyb, a když jsem pak provázel v 11, kdy už měla skupinka snad něco okolo sedmdesáti lidí, odvykládal jsem to přesně podle svých představ a můžu říct, že jsem z toho cítil, že to je to takhle skutečně lepší. Spokojený už jsem tedy byl ze svého výkonu i já (je dobré, když má člověk dobrý pocit z vlastní práce) a moc mě potěšil i jeden pán na konci, který ke mně přišel a řekl mi, že mně prostě musí potřást rukou, protože se mu to moc líbilo. Takové věci potěší nejvíc. Zařízení jsem navrátil zpět na městský úřad a spokojeně si vyrazil domů. Odpoledne nás totiž ještě čekal Velkomoravský koncert. Ještě pár dodatků. Vykládat text v ruchu velkoměsta, a když do toho navíc začne hrát na celé náměstí cimbálová muzika, soustředit se a neztratit se v toku vlastních myšlenek a textu, to už je opravdu výzva. Byla to opravdu úžasná zkušenost. Přiznám se, kam se na tohle hrabaly státnice či maturita, kde u toho máte klid :)
Velkomoravský koncert IV
Večer v pět potom ještě na Velkomoravském náměstí ve Starém městě hrál již čtvrtý ročník Velkomoravského koncertu, jehož hlavními hosty byla Aneta Langerová a Jiří Pavlica spolu s Hradišťanem. Nejprve pár slov k náměstí. Staroměšťáci, musím říct, že gratuluji. Věřím tomu, že to tam bude vypadat, až to bude celé hotové, úžasně! Konečně máte místo, kde se mohou konat různé akce a události, konečně máte kostel. Někdo říká, že to je hnusné betonové cosi, ale mně se to líbí. Skutečně je to stavba, která je vidět již z dálky, je monumentální a architektonicky zajímavá. Taktéž to napojení na Památník Velké Moravy a ty toalety dole... Super! Moc se těším, až to budete mít celé hotové. Kostel zevnitř taktéž nádherný a s představou, že skrze ty veliké okna budou na podlahu dopadat paprsky Slunce... Moc se mi to líbí. Jen tak dál :)
 |
| Kostel Svatého Ducha |
 |
| Hradišťan s Anetou Langerovou |
Co se týče koncertu, tak krom hlavních hostů zde vystoupili i CM Balešáci, sbor Viva la musica, Radim Vojtek a Prokop Siostrozonek. Vše potom natáčela TV Noe. Jedna z písní, kterou shodou okolností zpívali úplně všichni účinkující, se pak musela přetáčet znova a to kvůli chvilkově nefungující technice. Píseň ale stála za to, takže si myslím, že všichni diváci byli jen rádi. Aneta Langerová byla úžasná! Je krásná a má skutečně silný hlas. Pravá česká superstar! Největším hřebem večera potom bylo spojení písně Hradišťanu Voda má a písně Anety Langerové Voda živá! Po vystoupení si měli možnost návštěvníci koncertu prohlédnout i vnitřek kostela Svatého Ducha, jehož fotky jsou přiloženy k článku. Bohužel jen z mobilu. No a tímto bych to ukončil. Náročný víkend za námi, ale stálo to za to. A už za rok Slavnosti vína 2015! ;)
 |
| Interiér nového kostela ve Starém Městě |
Žádné komentáře:
Okomentovat