Drobnosti prožité v září

Bourání

9. září proběhla v Uherském Hradišti v prostorách bývalých jatek jednodenní vernisáž umělců Jakuba Janovského, Lukáše Maliny, Michala Maliny, Ondřeje Olivy, Martina Salajka, Jury Staňka a Ondřeje Staňka. Akce probíhala od 13ti do 19ti hodin a přijít mohli úplně všichni, kdo měli zájem. Vstup byl zdarma. Já to pojal spíš jako možnost podívat se právě do prostor kdysejšího Impostu, objektu, který tento rok dosáhl již svého stého výročí. Musím ale uznat, že díla těchto mladých umělců mě mile překvapily už jen tím, jak pěkně korespondovaly s tímto lehce morbidním prostředím. Škoda jen, že budova bývalých jatek už je opravdu v rozpadu.

Jedenácté krveprolití

Tak jsem již započal novou desítku, čili absolvoval svůj již jedenáctý odběr v rámci darování krve. Rád bych zde proto ukázal svou bronzovou plaketu, na kterou jsem náležitě hrdý, a moc se mi líbí. Těch cca 5 litrů krve pryč být holt nějak oceněno muselo :). Jen pro zajímavost, stříbrná plaketa je za odběrů 20 a zlatá za 40. Darovat krev můžete cca 4x ročně i když občas se udává i 5x (muži). Na plaketu jsem si počkal celých 8 let, protože první odběr jsem měl někdy v 18ti a po té už jsem chodíval darovat jen jednou za rok. Až v poslední době chodím častěji. Přece jen ten den volna v práci ze zákona stojí za trochu toho krveprolití :) Jinak to ale samozřejmě dělám spíš pro dobrý pocit, že by to někomu mohlo pomoci, než pro nějaké výhody.

Konec otevřených bran a počátek kurzů španělštiny

No a protože nám končí září, končí nám i šestý ročník Otevřených bran (kostel Sv. Františka Xaverského na Masarykově náměstí). Tento měsíc jsem měl služby jen dvě a nutno podotknout, že obě byly plné lidí, plné turistů. V rámci první služby jsem narazil na jednu skupinku, kterou jsem provázel už kdysi před lety. Sám jsem se velice divil, že jsem si je zapamatoval, stejně tak, jakože si oni zapamatovali mě. Když ještě vezmeme v potaz, jak málo tento rok provázím, byla neuvěřitelná náhoda, že jsme tam na sebe takhle narazili. Jak sami řekli, objevili se tam znovu po necelých třech letech. V mé poslední službě mě pak velice potěšil člověk z poslední skupiny, který mě velmi kladně ocenil a řekl mi, že bych se provázení měl věnovat daleko více. Byla to poslední věc, která mi tam byla tento rok sdělena a v rámci všeho, co se děje, se přiznám, že mi to celé přišlo dost jako takové znamení shůry. Ale o tom až někdy jindy.

Abych se ale moc nenudil, tak mi průvodcování po kostelíku nahradily hodiny španělštiny, které máme tento rok až v dalekých sadech. Ještě, že je celé Uherské Hradiště na rovině a kolo je zde tudíž dokonalým dopravním prostředkem. Už mi ta špánina dost chyběla, takže jsem ji velice ocenil. 

Vteřina slávy

Ale opravdu jen vteřina. Spíš půl :D Jsem totiž na dvou fotkách novin Dobrý den s Kurýrem v článku věnovaném Slováckým slavnostem a vzhledem k tomu, že jsem tam provázel po památkách města, měl jsem to štěstí objevit se i na jejich stránkách. Jedna z fotek zde ;)

Tou hlavní událostí září však byla až cesta do Itálie, která bude mít svůj samostatný článek a to hned příště. Těšte se tedy. Je na co ;)