Barum Rally

Zrovna dopředu říkám, že nejsem žádný fanoušek Rally, ale na druhou stranu razím názor, že vyzkoušet a prožít se má všechno. Obzvláště, pokud to jde zadarmo :) A protože v poslední době dělám všechno jen tak bez rozmyslu, v podstatě rozhodování z minuty na minutu, „rozhodl“ jsme se zajet si v pátek do Zlína na zahájení Barum Rally 2014. Původně jsem chtěl jet s bratrancem, bratrem a jeho přítelkyní, ale ona nechtěla a bratr bez ní neudělá ani ránu, takže to zbylo jen na mně a bratrancovi Daveovi. No a po dlouhém přemýšlení, jaká forma dopravy bude nejlepší, vzhledem k tomu, že jsme se chtěli téhož dne vrátit i domů do UH, zvolili jsme nakonec dopravu autobusovou, kterou jela i kolegyňka Jana. Ta byla dokonce tak hodná, že nám v buse chytla místa.

Na Barumce jsme byli tento rok poprvé a nikdo z nás, včetně Jany, se kterou jsme to v práci hodně řešili, jsme vlastně vůbec neměli žádnou představu o tom, jak to celé probíhá. Jak moc dopředu musí člověk přijít, aby si chytil dobré místo, jak přesně se to odehrává atd. Kolega nás ještě strašil, že pokud nepřijedeme alespoň dvě hodiny před zahájením, můžeme se s jakýmkoliv normálním místem, či výhledem rozloučit. My přijeli jen necelou hodinu, takže jsme se trochu báli. Zbytečně! Naštěstí :D

Výhled 1

Výhled 2

Není nad mazanice!

To bylo keců a ono to vlastně bylo celé v pohodě. S Janou jsme se rozešli v podstatě hned po příjezdu a já s Davem už jsme si to nějak celé poprocházeli. Prohlédli si vystavené vozy, popíjeli pivko, zaslechli i něco málo z kapely Děda Mládek Illegal Band, která hrála před kinem, a náramně si to užili. A že se nedá chytit dobré místo? Měli jsme tak luxusní místo na Zlínském autobusáku, že jsem mohl klidně klečet a stejně jsem viděl všechno. Dokonce jsme se shodli, že by se dalo vyjet i o hodinu později. Jen mě (za Davea mluvit nemohu) to tam cca po hodině sledování přestalo bavit a chtěl jsem to vidět i z jiného úhlu pohledu, tak jsem se ho zeptal, jestli nepůjdeme jinam. On svolil a díky tomu jsme tedy našli další luxusní místo tentokráte hezky z výšky s nohama pohupujíc 15 metrů nad zemí :) No není život krásný?

Uhrančivá voda

Ženy a auta. Na tom je založen celý automobilový business :)

Později už začal v ulicích Zlína i závod, ale sledovali jsme ho jen útržkovitě. Spíš jsme chtěli tak nějak nasát atmosféru, zjistit, o co přesně jde a to je celé. Ještě než jsme vyjeli po desáté domů, uhranula nás úžasná fontána měnící barvy vody u kongresového centra. Zlín se hodně polepšil od dob, co tam nestuduji. To se musí nechat. A protože jsem si inteligentně zapomněl foťák doma, mám všechny fotky jen takhle hnusně z mobilu. Enjoyte :)

Dodatek: Ta první fotka je Davea. Zbytek můj.