I když je pravda, že tentokrát to bylo dost na jistotu.
Jeden z rohových baráků v naší ulici se totiž bude prodávat a tak ho
narychlo vyklízejí. Před domem stojí modrý kontejner a nevěřili byste, jakými
poklady ho naplňují. A jedním z těchto pokladů byla i moc pěkná matrace,
která se velmi zalíbila i naší Veganovně. Tudíž jsme počkali, až vše pohltí tma
a my se tak mohli vydat na jeden z našich tradičních nočních lovů. Došli
jsme ke kontejneru a to byste nevěřili, jak je taková matrace těžká a jak
rychle se pronese. Naštěstí to bylo jen přes ulici, i když my jsme si to trochu
protáhli až k zadní cestě našeho domu, aby nás nezpozorovala pavlačová
drbna. Tam už byla naštěstí cesta samá ledovice, a tudíž jsme mohli matraci
položit na bok a táhnout jí jak na skluzavce. Přece jen se ten led
k něčemu hodí. Třikrát hurá! Matrace je doma a Veganovna má konečně něco
jako skutečnou postel.
Veganovnina nová postel |
To však nebylo vše! Kousek od našeho domu, tentokrát přímo
v zadní uličce zakryté chladnou nocí, ležela i dvě křesla. Už jsem měl na
ně zálusk delší dobu, ale nevěděl jsem, jak přesně stabilní jsou. Šli jsme tedy
k nim a já si na jedno z nich sednul. A představte si, to křeslo je
houpací! A dokonce se na něm dá i točit. No já byl v sedmém nebi! Houpací
křeslo! Musím ho mít! Vzali jsme ho tedy do ruky a v momentě, kdy jsme
přecházeli ulici, přijíždělo auto, které zastavilo před domem, kde bydleli původní
majitelé onoho křesla. Žena vystoupila z auta a podívala se na nás, jak to
křeslo táhneme. Trapas! Raději jsem dělal, že o ní ani nevím. Už vidím, jak
celá natěšená přišla domů a řekla: „Rodino! Jedno křeslo už je pryč!“ :D
Momentálně leží křeslo u mě v pokoji a schne. Je sice velmi nevzhledné,
odporně růžové (Ross Geller z Přátel by řekl lososové), ale mně je to
jedno, protože já oceňuji jeho osobnost. Ono je totiž houpací! Chápete to? Já
mám v pokoji houpací křeslo. A zadarmo! Taková prkotina a tolik radosti!
:D
Mé houpací křeslo. Houpací! |
Dodatek: Oba úlovky
smrdí zatuchlinou, tak jsme přes ně přehodili ukradené dečky z letadla,
které nás dostalo do Kanady.
Žádné komentáře:
Okomentovat