čtvrtek 7. února 2013

Noční lov?

Lets hunt!

I když je pravda, že tentokrát to bylo dost na jistotu. Jeden z rohových baráků v naší ulici se totiž bude prodávat a tak ho narychlo vyklízejí. Před domem stojí modrý kontejner a nevěřili byste, jakými poklady ho naplňují. A jedním z těchto pokladů byla i moc pěkná matrace, která se velmi zalíbila i naší Veganovně. Tudíž jsme počkali, až vše pohltí tma a my se tak mohli vydat na jeden z našich tradičních nočních lovů. Došli jsme ke kontejneru a to byste nevěřili, jak je taková matrace těžká a jak rychle se pronese. Naštěstí to bylo jen přes ulici, i když my jsme si to trochu protáhli až k zadní cestě našeho domu, aby nás nezpozorovala pavlačová drbna. Tam už byla naštěstí cesta samá ledovice, a tudíž jsme mohli matraci položit na bok a táhnout jí jak na skluzavce. Přece jen se ten led k něčemu hodí. Třikrát hurá! Matrace je doma a Veganovna má konečně něco jako skutečnou postel.

Veganovnina nová postel

To však nebylo vše! Kousek od našeho domu, tentokrát přímo v zadní uličce zakryté chladnou nocí, ležela i dvě křesla. Už jsem měl na ně zálusk delší dobu, ale nevěděl jsem, jak přesně stabilní jsou. Šli jsme tedy k nim a já si na jedno z nich sednul. A představte si, to křeslo je houpací! A dokonce se na něm dá i točit. No já byl v sedmém nebi! Houpací křeslo! Musím ho mít! Vzali jsme ho tedy do ruky a v momentě, kdy jsme přecházeli ulici, přijíždělo auto, které zastavilo před domem, kde bydleli původní majitelé onoho křesla. Žena vystoupila z auta a podívala se na nás, jak to křeslo táhneme. Trapas! Raději jsem dělal, že o ní ani nevím. Už vidím, jak celá natěšená přišla domů a řekla: „Rodino! Jedno křeslo už je pryč!“ :D Momentálně leží křeslo u mě v pokoji a schne. Je sice velmi nevzhledné, odporně růžové (Ross Geller z Přátel by řekl lososové), ale mně je to jedno, protože já oceňuji jeho osobnost. Ono je totiž houpací! Chápete to? Já mám v pokoji houpací křeslo. A zadarmo! Taková prkotina a tolik radosti! :D

Mé houpací křeslo. Houpací!
Dodatek: Oba úlovky smrdí zatuchlinou, tak jsme přes ně přehodili ukradené dečky z letadla, které nás dostalo do Kanady.

Žádné komentáře:

Okomentovat