pátek 28. února 2014

Brno volume II

Dark Valentine party, Lamacentrum, bezďácké sídlo a opuštěný lom

Jak jsem již avizoval před tím, nastala i návštěva Brna číslo dvě, přičemž tentokrát byla ještě akčnější. Vše započalo v sobotu odpoledne, kdy jsem se před Grandem sešel s Hopim. První jsem ho požádal, jestli bychom nemohli zajet do jedné směnárny, která je dle internetu a mého vlastního výzkumu nejlevnější. Jestli opravdu byla, těžko říct. Každopádně jsem tam kvůli budoucím cestám pár stovek Eur nakoupil a s touhle hotovostí pak vyrazil k Hopimu domů. Tam jsem se zbavil veškerých nadbytečných zavazadel, zaplatil Hopimu za lístek na Dark Valentine party a už jsme si to mašírovali přímo na Flédu, kde se koncert odehrával.

Výhled z Hádů na Brno

Temné tance
Celá tato akce započala v šest večer a trvala až do brzkých ranních hodin (čtyř, nebo tak nějak). Za celou tu dobu se prostřídalo několik kapel, mezi nimiž byly Arch of Hell, Clawed Forehead, Stroker, Sinnemia, úžasná Carpatia Casttle, zvláštní Lahká Múza a pro mě nejdůležitější kapela Misty Ways (hlavní důvod mé návštěvy). K té se musím vyjádřit jako první. Už hned při vstupu jsem si koupil jejich cd, což normálně nedělám, ale tak, udělal jsem výjimku, když už teda regulérně vydělávám. K cd se vyjádřím následovně. Po poslechu mi trochu vadí, že i když se jmenuje Train of Lust, tak tato píseň, ač zazněla přímo na koncertu v premiéře, se na cd ještě neobjevila. Dále mi vadí absence dohry u písně Lucrezia, ale holt, co se dá dělat. Co se týče koncertu samotného, tak musím říct, že zpěvačka Katrina je šílená :D v dobrém slova smyslu. Ty tanečky, co předváděla u Lucrezie, to bylo prostě dokonalé! Jen mi tam chyběly k odehrátí mé dvě oblíbené písně Endless Dreams a Wandering Spirit. Zbytek koncertu chválím.

Katrina - Mysty Ways
Další ke komu se musím vyjádřit je Lahká Múza. To byl jeden z nejpodivnějších koncertů, jaké jsem kdy viděl. Zpěvačka, oblečená ve Steam Punkovém oblečeku zpívala jen jakési hékání do mikrofonu a u toho stála polonahá ženština a jednou za čas změnila pozici, ve které opět zkameněla. Což o to, kdyby se jednalo o jednu píseň, nebo zpěv v rámci výměny kapel, neřeknu nic, ale poslouchat tohle hodinu v kuse bylo šílené. Na druhou stranu mě to potom až tak moc fascinovalo, že jsem si to musel na další den pustit znovu a dokonce si o nich i něco najít. Mimochodem jsou z Liptovského Mikuláše, který je pro mě již navždy spojen s Kdo přežije Tatry! Již druhá připomínka v tomto roce.



Během vystoupení kapely Stroker mě potěšilo, že zahráli píseň Bad Things od Jace Everretta u nás známou především ze seriálu True Blood. Je škoda, že Carpatia Casttle hráli až jako poslední. Dřívější nástup by jim určitě prospěl. No a co se týče doprovodného programu, tak jsme měli možnost vidět temné tance, zúčastnit se temné tomboly a aby té temné nebylo málo, tak na konci vidět ještě “bdsm“ vystoupení příběhu temného Valentýna, které rozhodně nebylo tak drsné, jak se tvářilo. Ve výsledku ale musím říct, že Dark Valentine party s pořadovým číslem 6 (pro mě osudné) se moc vydařila.

Carpatia Casttle
Další den, i když počasí nebylo příliš příznivé, jsme se rozhodli navštívit Brněnské Lamacentrum. Dojeli jsme tedy ke starému lomu, u nějž se mělo nacházet, ale než jsme vešli dovnitř, prošli jsme několik lokalit okolo. Lom samotný je hodně zajímavé místo. Malá jezírka nacházející se v jeho hloubi jsou kyselinově zelené, trčí z nich rákosí a celkově tvoří moc zajímavou lokaci vhodnou pro focení. Hopi říkal, že během léta se tady dokonce lidé koupají, což si sám v té kyselině neumím moc představit. 



Následovala návštěva starých opuštěných tunelů. Tyto tunely kdysi propojovaly hády a Kavky v období, kdy se zde jště těžilo. Dnes jsou zcela opuštěné. Tedy jen možná. Přístup k nim je zcela volný, takže dovnitř může kdokoliv. Čím hlouběji jdete, tím větší tma vás pohltí. Světlo zde nehledejte. Někde uprostřed jsme pak narazili na jakési bezďácké doupě. Staré deky, špinaví pohození plyšáci a podivná kniha o Rusku. Kupodivu, ač by si člověk pomyslel, že tam nějaká děsivá atmosféra bude, necítil jsem vůbec nic. Dál v tunelu už podlaha mizela někde pod velkou louží, tudíž jsme ani až na konec nedorazili. I tak to byla ale úžasná zkušenost.




Další zastávkou bylo již avizované lamacentrum. Vstupné je okolo 30 Kč a musím říct, rozhodně to stojí za to. Slečny, které tam provázejí, jsou vzdělané, o lamách mají přehled a odpoví vám na jakýkoliv dotaz. Mezi lamami se můžete procházet, můžete je hladit a dokonce i krmit speciálními granulemi, které se dají koupit hned u vstupu. Pokud jste z Brna a nenapadá vás, co dělat během nudného odpoledne, tak věřte, že Lamacentrum Hády je příjemný výlet a dobrá volba. Rozhodně doporučuji. No a to jest z výletu vše. Mimochodem, tohle vše se odehrálo už o víkendu 15. - 16. února, což je docela dávno. Jsem hrozná lama, teda lemra. Strašně pozadu s tím psaním, ale pokouším se vše dohnat s důrazem na slovo POKOUŠÍM!




Dodatek, který pochopí jen někteří: Já jsem lama, ty jsi lama, my jsme lamy, vy jste lamy, jediný problém je v tom, že my jsme lamy a vy jste tlamy! Já jdu do Peru!

Žádné komentáře:

Okomentovat