Vzhledem k tomu, že tento článek píši trochu opožděně, zrovna oznamuji, že mluvím o víkendu, který se odehrál už v období 7. – 9. února. Jsem hrozná brzda v tom psaní. Každopádně se toho stalo docela dost, a proto bych se zde o něm rád zmínil. Konečně nám totiž vyšel sraz s Hopim a Sexenou. Tak dlouho jsme jej domlouvali, až to prostě jednou vyjít muselo. Nejprve jsme vše naplánovali snad někdy na prosinec, což padlo, následoval první víkend v lednu, který taktéž padnul a už už jsem se bál, že to padne i tentokrát, no naštěstí vše vyšlo a tak jsme se konečně po x měsících, ne-li půl roce, všichni konečně sešli.
Všichni jsme se tedy řádně ohákli, abychom nedělali ostudu, i já s Hopim jsme přiložili, alespoň lehce, ruku k dílu (Hopi nastřihal popisky, já zametl schodiště) a v 10 již mohlo vše ve velkém vypuknout. Po té, co ještě přišli další dvě holky (Sexeniny spolužačky Ingrid a Veronika) nám Sexena udělala prohlídku, díky čemuž jsme se dozvěděli, co že se to tady vlastně nachází. Na výstavě tedy můžete krom jiného spatřit například předměty, které patřily herečce Adině Mandlové, Nataši Gollové nebo třeba Zitě Kabátové. Krom jiného zde však naleznete i různé dobové filmové plakáty, oblečení a informace o dalších zajímavých hercích jako Vlasta Burian, či Anna Ondra. Zhruba před polednem se tam objevil i doposud žijící syn herce Rolfa Wanky. Dole v místnosti jsou pak v neustálém sledu promítány scénky z různých dobových filmů, takže je určitě se na co těšit a pokud se zajímáte o dané období, je pro Vás výstava nutností!
V neděli se bohužel naše malá sešlost musela rozejít a vzhledem k tomu, že mi jel autobus trochu později, Hopi musel pracovat a Sexena šla natáčet Toulavou kameru, rozhodl jsem se sejít s mou spolusedlou ze střední, Lucií. Musím říct, že jsem velice rád, že jsem se s ní mohl konečně po dlouhé době setkat a opět pokecat tak, jako za starých časů. Když už jsme u těch sešlostí, když jsem v pátek vyrazil do Brna, narazil jsem v autobuse na Pavlu, další kamarádku, kterou jsem neviděl snad někdy od konce bakaláře. Další skvělé a tentokráte náhodné setkání :)
Po té, co se se mnou Lucie rozloučila, zbývalo mi ještě něco okolo 2 hodin do odjezdu spoje do UH. Lucka mi doporučila jednu kavárnu nacházející se uprostřed knihkupectví na České, a že si tam můžu půjčit jakoukoliv knížku a u kávy si ji hezky počíst, což je dle mého zajímavý nápad, ne příliš typický. Nakonec jsem si řekl, že tam zajdu, a počtu si knížku „svoji“, respektive půjčenou od kolegyně z práce „Porodní bába“. Došel jsem tam, objednal si kávu, a když mi ji číšník donesl, vytáhl jsem z batohu onu knihu. Čtu, čtu, čtu, když v tom si po půl hodině uvědomím, že jsem vlastně nikomu nenahlásil, že si čtu knihu vlastní, nikoliv půjčenou. A to byl ten průšvih! Teď si klidně mohli myslet, že je z knihkupectví a po té, co ji vložím do batohu, bude to vypadat, že ji kradu. Shit! Takže když jsem měl odejít, vyčíhl jsem si vhodný moment a nenápadně vložil Bábu zpět do batohu. A abych byl ještě míň podezřelý, šel jsem se ještě raději na něco zeptat obsluhy, aby to nevypadalo, že odtamtud rychle zdrhám. No, dopadlo to dobře a nikdo mě z ničeho neobvinil, ale má nedomyšlenost byla do nebe volající. Pro příště budu rozhodně moudřejší. No a to jest vše. Brzy očekávejte článek Brno Volume II :)
Fotky by Hopi
Žádné komentáře:
Okomentovat