Srandičky, srandičky…

Paranoia?

Asi tak. Takhle to totiž dopadá, když si začnou dělat srandu kolegové z kolegů. Tuhle jsem šel s fakturami a s poštou zpátky na naše pracoviště a právě mezi objednávkami a jinými listinami se nacházel i malý letáček ve stylu: Ozdobte se na léto! Prodej originálních šperků atd. S Katkou, kolegyňkou a obchodní političkou z druhého skladu to vše v jedné osobě, nás napadl menší plán. Vzali jsme obálku od jednoho doktora, vložili letáček spolu s ozdobnými připínáčky (vzorky, kterými se přece můžete zdobit) dovnitř a napsali na ni sklad spolu s příjmením kolegy. Nenápadně jsem mu to položili na stůl a čekali, co se bude dít. Kolega přišel a začal procházet faktury. V tom si všiml obálky, otevřel ji a uvnitř našel letáček s připínáčky. My čekali za závěsem a smáli se v očekávání, jak bude reagovat. Jenže… kolega jen konstatoval, že nechápe, proč mu to kdo poslal a proč je to v obálce daného doktora. Půjčili jsme si od něj tedy obálku a zdůraznili, jak jsou ty připínáčky krásné a jestli se s nimi nechce ozdobit. Nic. Dokonce si našel i logické odůvodnění toho, proč mu to bylo zasláno. V této obálce to bylo proto, aby se ušetřila obálka a připínáčky byly přibaleny kvůli vyvěšení letáčku v naší čekárně. „Já to nikam vyvěšovat nebudu!“ prohlásil a vyhodil vše do koše. No nevadí. Chvilková srandička byla nepochopena, ale my měli alespoň krátkou zábavu. Mluvili jsme o tom s Katkou a Mílou, když náhle... Nový plán byl na světě. Byl na světě a v daleko ďábelštější formě: MUHAHAHA!

Šlo o to, že ten týden, v pátek třináctého, odjížděl s rodinou do Chorvatksa. A nás napadlo, že by mu mohl přijít balík od cestovky, se kterou jede a v něm by mohlo být napsáno něco ve stylu, že je několikátý zákazník a tímto mu jako pozornost dává cestovka věcné dary. Sice jsme neměli mnoho času na samotnou realizaci, ale myslím si, že v rámci možností, se nám to podařilo na jedničku. Sepsali jsme tedy průvodní dopis, našli krabici, zjistili název cestovky a každý doma sehnal krásné dary – starou koupací čepici, rukávky do bazénu, luxusní a vzdušné plavky, potápěcí brýle ještě špinavé od bláta ale pozor! I pumpičku ke zvětšení penisu spolu s návodem, jak ji použít;)

Obsah balíčku

Po té, co bylo následujícího dne všechno pečlivě zabaleno, jsme přemluvili našeho nákupčího, který nám dováží i balíky, aby spolu s nimi dovezl i tento náš kouzelný dáreček a naší oběti ho podstrčil. Přiznám se, že to udělal tak rafinovaně, až jsem si ani já sám nebyl jist, jestli to je skutečně ono. Když už se konečně ke kolegovi dostal, šli se ostatní schovat kvůli záchvatům smíchu. Já jsem s ním byl jediný v místnosti a pro jistotu řešil něco na pc, což mou pozornost upoutalo natolik, že jsem neměl ani nutkání se smát. Neotáčel jsem se k němu. Zůstal jsem zcela nehybný, vážný, zabraný do své práce. Jen jsem slyšel, že se balík otevřel a kolega si četl onen dopis. Nastalo ticho. Z ničeho nic, po pěti minutách se bez vysvětlení zvedl, vzal balík do ruky a absolutně mlčky si ho odnesl k sobě do auta. To je průser, pomyslel jsem si. Teď je na nás naštvaný! Tohle mu muselo dojít!

Průvodní dopis

Zatímco byl u auta, sešel jsem se s ostatními, abychom probrali, co se stalo. Všichni záchvaty smíchu a nikdo nechápal, co přesně se děje. Po chvíli se vrátil, a protože to nevydržel, sdělil nám, jaký mu to došel balíček i s tím, že vůbec nechápe, jak získali jeho adresu do práce. To jsem se mu pokusil vyvrátit, že je přece normální povědět adresu do své práce cestovce ;) Pro jistotu však zavolal mamce a zeptal se ji, jestli ji tam někde neuvedla. Jeho mamka však samozřejmě nic nevěděla. Trochu nás podezíral. Požádali jsme ho tedy, ať nám balíček ukáže, že jsme zvědaví a že vůbec nevíme, o čem mluví. „Dobrá,“ opověděl, zatímco začal uvažovat i o tom, že do cestovky zavolá a vyříká si to s nimi. Přece jen, tohle je taková ostuda :D Mezitím však bohužel dorazil jeden z dodavatelů a tak jsme se všichni ostatní vyklidili do vedlejší místnosti. Tam jsme řešili, jestli ho zavolat necháme či ne. Já byl samozřejmě pro :D

Když jsme se vrátili zpět, byl už dodavatel pryč. A k naší smůle kolegovi to celé docvaklo! Naše krabice, naše páska, náš špagát! „To poslal někdo z Vás!“ vykřikl. „Tys to byla!“ zvolal na kolegyňku, která s tím samozřejmě neměla nic společného :D To už jsme se mu však my tři přiznali a přiznali jsme se mu také i ke včerejšímu Zdobení na léto. Za odměnu jsme však chtěli fotku, na které má vše navlečeno a tu Vám dodávám zde :)

Kolega v celé své kráse :) Cenzura je kvůli anonymitě.

Nicméně kolega slíbil, že se pomstí. Odjel si na dovolenou, a zatímco na ní byl, zavolal Míle do práce člověk, jestli si nechce koupit živého pštrosa. Po té, co ho odmítla, nedokázal pochopit , proč si ho jako nechce koupit a že přece každý normální člověk pštrosa chce :D Byla to snad skutečná nabídka? Byla to nějaká srandička? Nevíme! Paranoia teď přežívá a my si budeme muset dávat veliký pozor na to, co se kolem nás děje O_o