O knize...

Ztracený sen?

Minule jsem své vyprávění zakončil příjezdem z Prahy, kdy na mě v e-mailu vyčkávala neočekávaně očekávaná pošta. Abych to však ještě celé nějak shrnul, než se pustím do toho, co v ní vlastně stálo, tak... v lednu jsem dělal korektury svého příběhu, který jsem chtěl vydat jako knihu. Trenz, se stejným snem a stejnou situací pak objevila docela zajímavou a úspěšnou agenturu Mám talent, která se pouštěla i do zastupování nových, neznámých autorů. Na konci února jsme tedy oba dva své rukopisy zaslali a po té už nám jen zbývalo vyčkat si na posudek, zda nás zastupovat budou, anebo nikoliv. No a mně tento posudek došel právě v neděli 23. března. Z podnadpisu je již asi jasné, jak to celé dopadlo.

Nedoporučuji k zastupování!

Nachází se zde však jedno velké ALE! Prvně musím paní/slečnu hodnotitelku velice pochválit, protože konečně jsem od někoho dostal konstruktivní kritiku tak, jak jsem si ji vždycky představoval. Dala si skutečně záležet a dílko mi rozebrala po všech stránkách a to velmi dopodrobna. V podstatě nenechala kámen na kameni. Jsem rád, že příběh, charaktery postav, či atmosféra jednotlivých scén prošla bez problémů. To podstatné, co však neprošlo a kde nastala chyba, je prý mé občasné, špatné vyjadřování. Doslova to prý vyznělo, jakoby text psalo vícero lidí, kdy některé části jsou výborné, zatímco jiné nikoliv. A když mi na příkladech ukázala, co tím myslela, musel jsem jí dát za pravdu. S hodnotitelkou jsem si po té ještě psal a musím říct, že mi docela nalila naději do žil. Řekla, že má určitě smysl na tom ještě zapracovat a vyvarovat se daných chyb a to mám také v plánu udělat. Jen tedy můj momentální časový harmonogram mi to příliš nedovoluje a tak jsem byl nucen zatím uložit své dílko k ledu. Ale ne na věčnost. Jen prozatím! 

Co se týče Trenz, tak ta se pak své hodnocení dozvěděla o den či dva později. A jak dopadla? To se snad jednoho dne dozvíte na jejím blogu zde. ;)

Bude mít tento příběh dobrého konce? To ukáže až čas...