neděle 27. dubna 2014

Hmyzí mlsání

Mňami!


Včera, 26. dubna od 15:00 hod. na 2d baru proběhla již počtvrté akce Hmyzí mlsání, kterou pro všechny připravila Erika Prokešová. V rámci této hostiny byla možnost ochutnat cvrčky v karamelu, pikantní červy zvané Zophobas, sarančata v medové marinádě, moučné červy na česneku, kapsičky s překvapením (samozřejmě hmyzím), restované šváby na másle a potom, pro ty nejodvážnější i moučné červy živé. O tom, že to byla akce úspěšná, svědčí i oznámení, že bylo spotřebováno všech 400 porcí, které byly pro návštěvníky připraveny. Bylo zajímavé dozvědět se všechny ty informace ze světa entomofágie, které se týkaly přípravy těchto pokrmů, toho, že v České republice vlastně ještě neexistují pořádně zákony, které by se na entomofágii vztahovaly (ač už jsou již v přípravě) a vlastně i to, že pokud byste v naší zemi hledali třeba hmyzí restauraci, pravděpodobně byste byli neúspěšní. I právě proto je skvělé, že tyto zatím ojedinělé akce existují.





A jak jsem se k tomu dostal já? Společně s Hopim a Kačkou, kteří jsou oba z Brna, jsme se dohodli, že pokud bude dobré počasí (což naštěstí bylo) vyrazíme právě na onu ochutnávku hmyzáků. Po jedné hodině tedy oba dorazili vlakem do UH a po krátké procházce po centru města a podél řeky jsme se vydali směrem k 2d baru. Tam jsme se dostali jako jedni z prvních a tudíž jsme měli možnost ochutnat od všeho něco, ač jsme s tím zpočátku měli docela problém. A to už jen vůbec se těchto pokrmů  dotknout. I když to se týkalo jen mě a Kačky. Hopi už měl nějaké ty hmyzí zkušenosti za sebou. Nicméně strachy jsou od toho, aby se překonávaly a tak postupným otužováním se od kapsiček, u kterých nebylo vidět, co je vevnitř, jsme se dostali až ke švábům a ve finále pak i k sarančeti, které vypadalo ze všeho nejděsivěji. No, a když už jsem byl v tom, rozhodl jsem se vyptat si i ty živé, moučné červi, kteří byli překvapivě velmi chutní a které si pak nakonec dala i Katka s Hopim. Je zajímavé, jak se člověku během jedné hodiny posunou hranice a názory na tématiku hmyzích pokrmů. Zkoušel jsem pak donést nějaké ty cvrčky na ochutnávku i domů rodičům, ale jediný, kdo se chytl, byl můj bratr a i ten potvrdil, že to je velmi dobré.



Pokud Vás tedy hmyzí mlsání zaujalo, věřte, že se bude chystat i jeho páté pokračování, které by mělo být někdy na podzim. Určitě doporučuji, protože to stojí rozhodně za to!

Dodatek: Fotky jsou od nás všech, hlavně tedy Katky :)

Žádné komentáře:

Okomentovat