Berlín – Festival světel

Braniborská brána

Inu o den později, v sobotu, po návštěvě ZOO Lešná jsem musel vstávat hodně brzy, protože přece jen, neměl jsem vůbec nic sbaleno a už v 8:20 jsem byl domluvený na vyzvednutí u Billy, neb na pořadu dne byla cesta do Berlína. Dlouhá cesta do Berlína. Vyzvedl mě Zdeňa, se kterým jsme v jeho autě přejeli do Staráku a tam už na nás před vlakovým nádražím čekal Ondra se svou dodávkou Heřmánkem i Kopretinkou. Obě byly potřeba převézt do Brna, tudíž jsme se rozdělili – v každé seděli dva lidé – a do Brna vyjeli. Do Berlína se pak už jelo jen v Heřmánkovi. 

Berlínská zeď

A protože srazů není nikdy dost a navíc jsme měli v Brně tři hodiny času, domluvil jsem se s panem Hopim, s nímž jsme já i Zdeňa zašli do jedné Brněnské pivnice zvané Paegas. Pokecali jsme, popíjeli pivo, které bylo sladké a ne moc dobré (opravdu nevím, proč sem všechny vždycky tahám), no a po dvou hodinách už se vydali před Tesco u Vaňkovky, kde na nás čekali ostatní. Ondra a nově Magda s Veronikou. Představili jsme se, ale než jsme se stihli nadát, přišel bezdomovec, který Ondrovi vyhrožoval, že ho odstřelí sniperkou. Překrásný zážitek hodný Brna :D 

Po rozloučení s Hopim jsme se vydali do Prahy. Po cestě si povídali a já se dozvěděl, že Verča chodila stejně jako já na ŠOŠku v Uherském Brodě, jen celou tu školu dokončila o dva roky později. Stejný ročník, jako můj bratr, jen teda byla z Áčka. No není ten svět malý? A neříkal jsem něco o tom, že mě minulost dohání? Den před tím FAME, teď SOŠ. V Praze jsme ještě nabrali další čtyři lidi – Katku s Martinou, Radku a Bredberyho a už se jelo až do Berlína. Myslím, že se mi podařilo po cestě i usnout, ale prostě v tom důlku v sedačce to ani jinak nešlo. 

<-- Televizní věž

---> hlava ze strážců vesmíru

V Berlíně jsme byli cca asi někdy po šesté večerní. Ideální čas na festival světel. Vysadili Martinu, která tam přijela jen na jakousi prvorepublikovou párty a sami se šli ubytovat na hostel kus od centra. Hostel pěkný, útulný, vše co byste od tohoto typu přespávání očekávali. Po ubytování už to začalo být konečně zajímavé. Autem jsme přejeli blíž k místu dění a už se vydalo pěšky za zážitky. I když ne hned. Jsme přece v Německu – tudíž německé pivo je povinností. A v tamější hospodě jsme objevili pro mě absolutně neznámé věci. První byla věc zvaná TOWER, což byla taková přes metr vysoká trubka (věž) plná piva, ze které jste si čepovali sami a druhá pak byla taková dřevěná úzká fošna plná kríglů a říkalo se tomu prosím metr piva :D

Co se týče samotného festivalu světel, tak musím říct, že má očekávání byla trochu větší. Ne, že by samotné promítání obrazců a laserových show na budovách byly špatné, ale dalo se to udělat lépe. Jednotlivé místa od sebe byly dosti daleko, nikde nebyla jakákoliv mapka, kde co najdete a kde se co děje a celé to působilo značně němě. Vždyť kdyby u toho byla nějaká atmosférická hudba, jako to měli třeba v Praze, hned by byl výsledný efekt jinde! Na to, že to je tak proslulé...

Město jako takové pak na mě působilo docela zvláštním dojmem. Řekl bych, že historických budov zde příliš neměli, nebo měli, ale žádná nebyla skutečně dobře zapamatovatelná. Samozřejmě jsme viděli ty nejznámější památky jako Braniborskou bránu, televizní vysílač, Reichstag – budovu sněmu, Oberbaumbruckovský most, Berlínskou zeď, palác Charlottenburg, památník holokaustu atd. ale nebylo tam vyloženě nic, co by mě úplně uchvátilo. Prostě je to pěkné, ale tím to hasne. Za co pak němce chválím je síť cyklostezek pro nás kolaře. Ta je udělaná perfektně a dostanete se po ní v podstatě kamkoliv. Navíc němci se nebojí experimentovat a stavět obrovské moderní architektonické skvosty, které tam tak nějak mezi ty historické budovy hezky zapadají :)

Charlottenburgský palác

Po Berlíně jsme cestovali cca dva dny. V noci obešli celou hlavní třídu a zpět se navrátili kolem řeky (pardon... kanálu), kde chuděru Kačku okřikl zlý bezdomovec ve stylu Fuck you! Get out of here! Na hostel jsme se vrátili až po třetí ranní. Další den jsme pak zvládli právě ty vzdálenější památky jako Berlínskou zeď, Charlottenburgský palác aj. Viděli jsme závody dětí, poobědvali v příjemné restauraci a celkově ten výlet moc hezky utekl. Jen ta zpáteční cesta pro nás, co jsou až z dálného východu pak byla velmi náročná, neb v Praze Ondra nabral do dodávky spousty lidí přes jízdomat a než jsme to všechno objeli, no... V jednu chvíli s námi jel dokonce i pes :D Každopádně chci poděkovat všem aktérům i Ondrovi za skvělý výlet. Jste úžasní lidé a prožil jsem s vámi super zážitky. Snad se opět někdy střetneme :)

Dodatek: Fotky jsou od Zdeni, Katky, Radky a moje